Muzeum Velké Meziříčí

Novinky

Rytířský sál s freskovou výzdobou (otevřeno do 31. října)

Číst dál...

Zprávičky

Otevírací doba v říjnu

denně kromě pondělí, a to od 9 do 12 a od 13 do 16 hodin.

V provozu jsou expozice, freskový sál a výstavní sál.

15 11

 

Sál bude otevřen do 31. října, po dobu zimní sezony bude uzavřen. Znovu otevřen bude opět v nové sezoně v květnu 2018.

Otevírací doba

květen, září, říjen denně kromě pondělí od 9 do 12 a od 13 do 16 hodin
červen denně kromě pondělí od 9 do 12 a od 13 do 17 hodin
červenec, srpen denně kromě pondělí od 9 do 17 hodin

 

Vstupné

dospělí     50 Kč

děti           25 Kč

senioři      30 Kč

 

Maximální počet návštěvníků ve skupině je 15 osob.

 

Sál s freskovou výzdobou se nachází v jihovýchodní části přízemí a řadí se k pozůstatkům románského hradu, který je součástí dnešní budovy zámku. Sál byl zřejmě jakousi společenskou místností, ve které se prolínal světský život se základními duchovními hodnotami reprezentovanými malbami křesťanských mučedníků.

Kamenný hrad byl ve Velkém Meziříčí postaven již na konci druhé čtvrtiny 13. století, což bylo v té době výsadou pouze zeměpána. Svědčí to tedy o významném postavení pánů z Meziříčí. V odkrytém textu se nenachází žádné zmínky o zadavateli či zhotoviteli, ale dle časového období byl objednavatelem zřejmě právě zástupce rodu pánů z Meziříčí.

Na východní stěně byla odkryta malba znázorňující souboj černého rytíře a rytíře z Meziříčí, který nese štít s erbem pánu z Meziříčí. Erb je již v barevné kombinaci červené a bílé, jak jej má ve znaku město. Tento rytířský souboj je datován již před rok 1300.

Na západní stěně byla restaurována figurální malba s průvodním latinským textem popisující život a smrt svaté Markéty ze Zlaté legendy. Legendu sestavil italský duchovní Jakub de Voragine v letech 1261-1266, první opisy se do českých zemí dostaly ke konci 13. století. Rozsáhlý text čítá sedmnáct řádků, jednotlivá písmena jsou zhruba 3 cm vysoká. Dané dílo je možné považovat na poli české epigrafiky za unikátní, jelikož nápisové paralely k literárním protějškům jsou zaznamenány zhruba až od doby husitské. Navíc se objevovaly především v sakrálním prostředí. Kostelní interiéry té doby sice ukrývají příběhy z Bible a křesťanské legendy, ale v profánním prostředí se jedná o výjimečný objev.

Vzhledem k zachovalosti a kráse provedení je dílo velkým obohacením kulturního dědictví.  

 

Fotogalerii naleznete zde